František Filipovský

František Filipovský se narodil 23. září 1907 v Přelouči a zemřel 26. října 1993 v Praze. Byl synem skladatele a hudebníka Františka Filipovského staršího a toto kulturní domácí zázemí ovlivnilo celý jeho život.

Divadlu se začal věnovat v Kleinově venkovské divadelní společnosti, pokračoval od roku 1930 v Intimním divadle a ve smíchovské Aréně. Mezi tím, v letech 1929 až 1933 stihl dálkově vystudovat dějiny umění a estetiku na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V předválečné době se stal členem Osvobozeného divadla po boku Jana Wericha a Jiřího Voskovce. Za války prošel celou řadou divadel, aby od srpna 1945 až do roku 1992 působil v Národním divadle.

Ztvárnil celou řadu významných divadelních, ale i filmových rolí. Vzhledem ke svému věku se však v éře rozpuku televizních filmů dostal ve věku, kdy mu byly přiklepávány role bodrých tatínků a později dědečků. To však nic neubralo na jeho elánu, což dokazuje ve filmech jako Pane, vy jste vdova (1970), Jak utopit doktora Mráčka (1974) nebo Což takhle dát si špenát (1977).

Od roku 1958 se František Filipovský mohl chlubit titulem Zasloužilého umělce, v roce 1984 získal dokonce titul Národního umělce.

Filipovský získal velký věhlas i v oblasti dabingu, byl dvorním dabérem francouzského komika Louise De Funése, předčítal i pro rozhlas a namluvil večerníček Pojďte pane, budeme si hrát.